Radio Akropolis: VKV není jediná možnost, jak se dostat k posluchačům

Radio Akropolis je v pomínkách českého rozhlasového vysílání určitým fenoménem. Ačkoliv nevysílá na žádném terstrickém vysílači, jeho program svou různorodostí předčí většinu ‚kamenných rádií‘ a s počtem jeho redaktorů se může měřit pouze veřejnoprávní Český rozhlas.

Přestože se Akropolis účastnil dvou licenčních řízení, vysílání tohoto kdysi čistě studentského rádia si v současnosti naladí pouze internetoví nadšenci a abonenti kabelového operátora UPC. O tom, jaké vyhlídky má Radio Akropolis do budoucna, jsme si povídali s ředitelem stanice Jakubem Boučkem.

Jaká je momentálně situace ohledně financování Radia Akropolis?

Financování Radia Akropolis se za poslední rok hodně změnilo. Původně provoz radia financovala jedna jediná vysoká škola a velké investice jsme hradili z grantů. Radio se však rozrůstá a s tím rostou i náklady na jeho provoz. Proto jsme během uplynulého roku změnili systém na tzv. vícezdrojové financování. To prakticky znamená, že kromě příspěvku partnerské vysoké školy a grantů, ze kterých pokrýváme především investiční náklady, si musíme na část provozních nákladů vydělat sami. Zároveň se ale stále bráníme zahlcení reklamou. Stanovili jsme si proto maximální počet reklamních spotů a sponzorských odkazů, které odvysíláme. Takže do hodiny vysílání například zařazujeme spoty nejvýše dva. Navíc si u všech kampaní vysílaných u nás vyhrazujeme právo na vlastní výrobu. Chceme totiž, aby spoty, které jedou ve vysílání, byly originální a zábavné. Zkrátka, aby se posluchači těšili na to, jakou šílenost si vymyslíme příště, ne aby je reklama otravovala.

Je to sice práce navíc, ale věříme, že se to vyplatí. U internetových posluchačů totiž nesoutěžíme ani tak s jinými rádii, jako spíš s hudbou, kterou mají posluchači na počítači. A pokud je budeme otaravovat reklamními spoty, pak si prostě pustí své oblíbené MP3, které sice už slyšeli stokrát, ale nejsou mezi nimi žádné reklamy.

Několikrát jste se úcastnili licenčních řízení. Jak chcete v tomto směru pokračovat do budoucna?

Zúčastnili jsme se licenčního řízení zatím dvakrát a i když se nám frekvenci získat nepodařilo, nepropadáme pesimismu. Je jasné, že se v už Praze další FM frekvence opravdu nenajde, tedy pokud bychom si nepovídali o frekvencích o výkonu 10W. Na druhou stranu, možností jak se dostat k většímu počtu posluchačů je víc než jen velmi krátké vlny. Máme celkem jasnou představu jaké možnosti chceme teď vyzkoušet, ale raději si ještě budu hrát na „tajemný hrad v Karpatech“, protože je všechno teprve ve fázi příprav a jednání.

Plánujete vysílání v kabelových rozvodech firmy Karneval nebo rozšíření v kabelech UPC i do dalšich regionů?

Ano, rozhodně bychom rádi rozšířili vysílání v kabelových rozvodech i mimo Prahu. Už jsme si vyzkoušeli, že distirbuce signálu do sítě UPC je stabilní a rádi bychom tedy expandovali do dalších měst v ČR. Jak rychle to bude – a použiju tu obligátní, i když trochu ohranou frázi – je záležitostí jednání. Rád bych řekl, že budeme tam a tam slyšet tehdy a tehdy, ale pochopitelně to nezáleží jen na nás. Ale doufám, že budu moci za rok nebo za dva říct, že jediné místo kde na Radio Akropolis nenarazíte, je váš vlastní záchod a to ještě kdo ví jestli :-).

Plánujete vysílání přes satelit?

I to je myšlenka, která nás napadla, ale zatím váháme. Jestliže lidi které znám a kteří poslouchají radio po kabelu spočítám na prstech, pak mi na ty kteří poslouchají radio přes satelit budou stačit prsty jedné ruky. Poslech rádií přes satelit bohužel není v ČR příliš obvyklý, a tak si musíme dobře spočítat, abychom neinvestovali jen pro náš dobrý pocit, že vysíláme na satelitu, ale aby to mělo také nejaký praktický efekt.
Budeme si dělat u našich posluchačů průzkum, jesti by měli o poslech na satelitu zájem a podle toho se rozhodneme.

Hodláte se zapojit do digitálního vysílání?

Odpověď zní ano, ale otázka je kdy. Třeba teď by to pro nás byl opět krok pouze na efekt, bez praktického výsledku. Myslím si sice, že právě radia jako je Radio Akropolis by měla zkoušet nové technologie, jenže roli hraje i to, jestli si nás vůbec bude moci někdo naladit. I co se týká televize, tak si ji zatím digitálně naladí jen několik málo nadšenců, nebo těch, kterým právě přeteklo konto v bance. Nehledě na to, že digitální vysílání je zatím záležitost poměřně nákladná nejen pro posluchače, ale i pro provozovatele.

V následujícím roce si tedy chuť na digitální vysílání rozhodně necháme zajít, ale budeme pochopitelně jeho vývoj bedlivě sledovat. Jedinou vyjímkou by bylo, kdyby se objevil nějaký mecenáš, který by nám věnoval obnos se slovy „Hoši vyzkoušejte si digitální vysílání“. Pak se do toho rádi pustíme. Takže tímto vyzývám případné mecenáše :-).

Který systém preferujete? DVB-T, T-DAB nebo DRM?

Z technologického hlediska se nám nejvíc zamlouvá systém DRM, který by mohl využít současnou sít vysílačů na středních vlnách. Pokud si však spočítáme veškeré náklady, nejvýhodnější varianta je ta prvně jmenovaná – DVB-T, systém terestrického vysílání digitální televize. Kdyby se nám například povedlo dostat se do některého z multiplexů spolu s nějakou televizní stanicí, preferovali bychom právě tento způsob přenosu.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .