Kde končí veřejnoprávnost?

radiotv-archiv41Na českém televizním trhu, podobně jako na většině ostatních evropských, působí dva druhy vysílatelů. K těm služebně starším – stanicím veřejné služby či dříve televizím státním – v průběhu času přibyly subjekty komerční. Souběžná existence obou typů provozovatelů vysílání přináší od startu prvních privátních kanálů časté diskuze o funkci veřejnoprávních médií a jejich komerčních kolegů.Nejinak je tomu i v Česku. První licenci pro celoplošné komerční vysílání získala 9.února 1993 společnost CET 21. Je všeobecně známo, že mezi ostatními žadateli zvítězila díky projektu, který sliboval divácky náročnější programové schéma, jehož pilíře jsou dnešním pohledem pro komerční stanici vhodné jako pověstný zimník pro mrtvého. Sociologické projekty, klasická hudba ani klubové filmy se ve vysílání TV Nova neobjevily a nutno říci, že by bylo podivné, kdyby se tomu tak doopravdy stalo.

Management první české soukromé celoplošné stanice se do žádných významných experimentů nepustil a podle všeobecně platných programových pravidel postavil velmi úspěšnou komerční stanici. Vedle ní stojící České televize se dokázala vyprofilovat jako seriozní a důstojná instituce, která v Česku naplňuje onu škatulku televize veřejné služby.

Proto je zábavné občas poslouchat nářky, kterak veřejnoprávní televize tím či oním pořadem překročila jakousi pomyslnou mez a dopustila se hříchu na počestném divákovi odvysíláním pořadu který by „slušel spíše komerčním stanicím“, jak zní oblíbená fráze některých kritiků. Pravdou je, že relace typu Pretty woman ČR či volby Miss by asi jádrem programového schématu ČT býti neměly, ale zkusme to od zdejších šéfů programu brát jen jako jednorázový výlet do okolních vod.

Na druhou stranu, i komerční lídr občas přistane spíše na veřejnoprávním břehu. Až s nečekaným úspěchem se setkala série televizních filmů o závažných společenských problémech Soukromé pasti či sběrný dokument Občan Havel. I v pravidelných pořadech Víkend či Koření lze nalézt kromě pobavení i poučení. A nakonec – nechme na divákovi, jaký formát si na které stanici vybere. Ono totiž určit, kde končí veřejnoprávno a kde začíná komerčno je o mnoho těžší, než se může na první pohled zdát.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .