Zástupci Rádia Viva a produkční společnosti zveřejnili na Facebooku výzvu k záchraně této celoplošné stanice, která nezískala novou vysílací licenci. Společnosti Rádio Viva, a.s., totiž příští rok skončí již jednou prodloužená licence. Musela se tedy účastnit otevřeného výběrového řízení, v němž neuspěla.
Rádio tvrdí, že přišlo o vysílací licenci podvodem
Lidé z rádia Viva na facebookovské stránce tvrdí, že stanice přišla o vysílací licenci „podvodem“. Zahájili proto mediální kampaň s cílem zvrátit rozhodnutí regulátora. To je možné pouze soudní cestou. Soudy v minulosti několikrát zrušily rozhodnutí o již udělených licencích, nicméně regulátor svá původní rozhodnutí většinou potvrdil.
Zástupci rádia připravují tiskovou konferenci, kde předloží důkazy o možných podezřelých okolnostech licenčního řízení. Novináře sezvali na čtvrtek na jedenáctou hodinu do Bratislavy, kde bychom se mohli dozvědět nové skutečnosti.
Fun rádio bylo v podobné situaci před deseti lety
V novodobé historii slovenského rozhlasového trhu existuje jediný případ z roku 1999, kdy tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zrušila jedno ze svých původních rozhodnutí o udělení celoplošné/multiregionální licence. Tehdy šlo o Fun rádio, které žádalo o licenci pod uplně novou společností Rádio, a.s., a nikoliv jako dosavadní sdružení více právnických osob (to vystupovalo pod názvem Fun radio, združenie Bratislava). Do licenčního řízení se tehdy přihlásilo několik dalších žadatelů. Nakonec v něm uspěla firma Media Fair jednoho z bývalých ředitelů Fun rádia Petra Abraháma. Původní investor Fun rádia Boris Kollár a francouzská skupina S.E.R.C. tehdy odešli s prázdnou.
Za několik dní ale vysílací rada své původní rozhodnutí překvapivě zrušila. Vítězná společnost Media Fair prý v žádosti o licenci uvedla nepravdivé údaje. Vysílací licenci nakonec získal původní investor. Celý příběh měl nakonec i překvapivou dohru. Peter Abrahám z poškozené společnosti Media Fair se později stal šéfem úřadu slovenské vysílací rady a dnes je přímo členem rady. Sám tedy mohl aktivně rozhodovat o udělení licencí pro dnešní žadatele.
Mimochodem, Fun rádio po dvanácti letech nemuselo řešit stejný problém. Novou licenci získalo „bez boje“, jelikož bylo jediným žadatelem o své frekvence. Zafungovala tedy „gentlemanská dohoda“ slovenského trhu, při níž se o frekvence vždycky uchází jen ten, kdo je dlouhodobě využívá. Podobná korektnost fungovala i v případě nových licencí Rádia Expres nebo Europy 2.
PSALI JSME: Rádio Viva skončí, náhradou má být Inforádio
Je jasné, že se nikdo nechce smířit s neúspěchem. Vím také jaké bývaly dohadovačky s neúspěšnými žadateli. V dobách mého úředníčkování v licenčním odboru jsem jich zažil dost. Většina neúspěšných a „ukřivděných“ měla špatné projekty. Neověřené byznysplány a zkreslené údaje o společnících či stavu kont, ev. zapírání dluhů. O programové skladbě často neměli ani tu nejjednodušší představu. A při veřejných slyšeních blábolili, ale vyhrožovat advokáty uměli všichni. Třeba to je dnes jinak, ale mám obavy, že ne.
Podozrivé okolnosti? Do súťaže sa zapojili 4 firmy, z toho 2 (Rádio Viva a.s. a Viva Production House s.r.o.) sú podľa výpisu z obchodného registra vlastnené tými istými ľuďmi… V podstate sa majiteľ stanice snažil presunúť licenciu z akciovky Rádio Viva na sročku Viva Production House (a podľa toho vyzerali aj podklady dodané zástupcom Rádio Viva a.s.). Smolu mali v tom, že sa prihlásili aj ďalšie firmy.
Ak by kampaň organizovali pod hlavičkou Rádio Viva a.s., ktorá skutočne prišla o licenciu, tak by to bolo možno morálne v poriadku. Oni ale kampaň organizujú pod hlavičkou Viva Production House, ktorá nikdy licenciu nemala a teda nemala o čo prísť.