Richard Medek: Současný pohled na Český rozhlas v období přechodu na digitální vysílání.

radiotv-archivRadioTV zveřejňuje kandidátský projekt Richarda Medka, se kterým se účastnil výběrového řízení o funkci generálního ředitele českého rozhlasu. Kandidátská úvaha uchazeče o funkci generálního ředitele Českého rozhlasu Richarda Medka, který byl Radou ČRo zvolen do finálového kola. Za poskytnutí úvahy k zveřejnění panu Medkovi děkujeme.

Český rozhlas je institucí s bohatou historií a vysokým kreditem, zajišťující veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání. Prudký rozvoj nových technologií dává Českému rozhlasu šanci poskytování této služby zdokonalit, na druhou stranu se ocitá v novém mediálním prostředí, které svou multiplicitou vymezuje rozhlasu stále užší prostor na oslovení posluchačů. Rozhodující pro budoucnost Českého rozhlasu je jednak využití všech technologických a technických prostředků, které vývoj přináší, ale to je jenom nutný předpoklad, především to bude právě kvalita poskytované služby, tedy vysílání. Volba vhodné programové strategie, profilace jednotlivých okruhů, kvalita každé natočené reportáže, důsledné trvání na objektivitě a vyváženosti v oblasti zpravodajství a publicistiky, rozvíjení kulturních a vzdělávacích programů, důraz na křesťanské hodnoty naší civilizace, poskytování základního servisu národnostním a společenským menšinám, to všechno vytváří obraz Českého rozhlasu jako kulturní a společenské instituce, poskytující nezastupitelnou službu veřejnosti, která si na ni přispívá. Pokračování v této tradici je pro Český rozhlas stejně důležité, jako samotná kvalita programu.

Český rozhlas by se měl do budoucna více profilovat jako mezinárodně kooperující instituce, a to nejenom v rámci aktivit EBU. Geopoliticky se od minulého roku nacházíme v historicky nové situaci a větší aktivita v rámci evropského prostoru je myslím na místě. Nedostatek „vizualizace“ programu by měla být doplněna větší aktivitou v oblasti marketingu a public relations. Zviditelnění Českého rozhlasu, zapojování se do různých mezinárodně prospěšných programů, podílení se a organizování aktivit souvisejících s evropským integračním procesem, kultivací demokracie, společenských, politických, náboženských a etických hodnot, to všechno jsou témata, která by se měla odrazit v konkrétních projektech. Je to práce na vyváření image instituce s posláním, ve které má právě marketing a PR nezastupitelnou úlohu.

Digitalizace šíření rozhlasového a televizního signálu je technologický proces, který ovlivní jak možnosti recipienta, tak možnosti médií samotných. Dá se předpokládat, že bude mít vliv nejenom na programovou nabídku Českého rozhlasu, ale v souvislosti s tím také na organizační strukturu, metodický přístup k tvorbě jednotlivých okruhů a způsob práce a uvažování. V případě Českého rozhlasu primárně nejde o snahu získat co největší podíl na trhu, ale o snahu širokým spektrem vyprofilovaných okruhů uspokojovat nároky koncesionářů. Digitalizace samozřejmě není samospasitelná, je to jen nový prostředek k dosažení stále stejného cíle. Vytvářet a zajistit vysílání veřejné služby tak, jak je definováno zákonem.

Programová strategie

Ačkoliv je zatím možné jen odhadovat všechny důsledky digitalizace signálu (chování výrobců i posluchačů, šiřitelů signálu, nových návazných technických možností atd.), přesto je nutné, aby Český rozhlas byl v tomto případě nositelem pokroku, což se také děje. Současná strategie tvorby čtyř dalších programových okruhů pokrytých digitálním signálem je správná a v první fázi ji chápu jako dostačující pro uspokojování potřeb posluchačů. Tyto okruhy budou vhodným doplňkem stávajících okruhů ČRo 1, ČRo 2 a ČRo 3 pro šíření v rámci digitálního multiplexu. Zpravodajsko publicistická stanice, stanice klasické hudby, populárně vědecká a vzdělávací stanice a stanice pro mládež jsou opravdu těmi okruhy, které se sami nabízejí a na kterých je možné stavět, okruhy, které korespondují s veřejnoprávním posláním Českého rozhlasu.

Rád bych snad jenom v této souvislosti zdůraznil, že zvláštní dluh ze strany Českého rozhlasu chápu ve směru k mladému posluchači, kterého systematicky už více než 12 let ČRo neoslovuje (od zrušení Rádia Mikrofórum, které spolu se slovenským Rádiem Elán vysílalo na VKV 8 hodin denně) a nechal si tak utéct téměř celou jednu generaci posluchačů, která v současné nabídce o to hůř bude hledat cestu k ČRo. Z dlouhodobého hlediska je trend poslechovosti prakticky všech stanic ČRo sestupný a toto může být jedna z nepřímých příčin. Věkovou skupinu cca 15 – 30 let Český rozhlas svým vysíláním téměř neoslovuje, ačkoliv jsou to také koncesionáři a ačkoliv to odporuje jeho veřejnoprávnímu poslání. Jsem proto přesvědčen, že přes veškerou progresivitu digitální technologie je nutné hledat i analogové možnosti částečného pokrytí signálu stanice pro mladého posluchače a je mi také jasné, že uchycení stanice a získání dostatečné posluchačské základny v současné konkurenci bude nesmírně obtížné. Bude také těžké vyprofilovat okruh tak, aby mladé posluchače oslovil. Z hlediska hudebního formátu jsou v podstatě pouze dvě cesty. Buďto úzce zaměřený alternativní hudební formát, který nepůjde do přímého střetu s žádnou existující komerční stanicí a bude vlastně z hlediska posluchačské základny doplňkový, nebo se snažit o přímý střet a oslovit pokud možno co nejširší spektrum mladých posluchačů. Obě cesty jsou možné. V každém případě bude rozhodující úroveň a obsah mluveného slova, které by mělo této skupině posluchačů sdělovat nejenom to, co by chtěla slyšet, ale také to, co by slyšet měla.

Obecně je třeba klást u nově vznikajících stanic důraz na obsah a poslání před soutěžením o posluchače, půjde o stanice specializované s úzce vyprofilovaným posluchačem a toho zajímá především kvalita (vyjímaje z této jednoznačné charakteristiky stanici pro mládež, viz. výše).

Na základě technologického vývoje i budoucích možností Českého rozhlasu lze uvažovat také o dalších okruzích, kterých by se dalo jistě vyjmenovat několik. Z mého hlediska by za zmínku stál ještě alespoň jeden, a to okruh mluveného slova literárně dramaticky zaměřeného. Podpora tohoto rozhlasového žánru by jistě stála za úvahu, nehledě na obrovskou zásobu archivních materiálů, které jsou k dispozici. Autorská práva mohou být sice relativně drahá a zvednout tak náklady na provozování takového okruhu, ale smysluplnost tohoto počinu se mi zdá důležitější.

Je přirozené, že nové digitální stanice vznikají vesměs v gesci stávajících celoplošných okruhů a pod dohledem jejich manažerů. Současně je smysluplné u některých z nich tvořit rozhodující programovou náplň skládáním tématicky vhodných pořadů vyrobených a odvysílaných hlavními celoplošnými stanicemi. Pouze bych v této souvislosti zdůraznil také úlohu regionů. Určité procento „převzatých“ pořadů bude tvořit náplň některých úzce zaměřených digitálně šířených okruhů vždy a je to i smysluplné. Jsem přesvědčen o tom, že v souvislosti s postupným získáváním posluchačské základny, s očekávaným zvýšením koncesionářských poplatků a s ustavováním profesionálních týmů by se procento vlastní tvorby těchto okruhů mělo zvyšovat. A tím i jejich osobitost a specializace.

Vznik nových specializovaných digitálně šířených okruhů bude mít samozřejmě postupem času vliv i na formáty stávajících analogových stanic. Český rozhlas se tak dostane do úplně nové situace, kdy se bude muset klást velký důraz na vnitřní koordinaci zejména v oblasti programu i za cenu omezení programové suverenity jednotlivých „hlavních“ okruhů. Letitým problémem hledání trpí okruh ČRo 2 Praha. Již delší dobu můžeme sledovat ústup stanice ČRo 1 Radiožurnál od čistě zpravodajsko publicistického formátu k většímu tematickému záběru. V souvislosti se vznikem nových specializovaných stanic je to však součást přirozeného vývoje a je třeba zásadně pohlídat, aby nová zpravodajsko publicistická stanice nebyla pouhou kopií ČRo 1 bez muziky. Jinými slovy – koordinace programu mezi jednotlivými okruhy bude jedním ze zásadních kritérií úspěchu i smysluplnosti celého počínání při zavádění nových okruhů Českého rozhlasu.

V rámci programové strategie v souvislosti se vznikem nových digitálních kanálů jsem přesvědčen o tom, že Český rozhlas by měl nadále provozovat tři analogově (současně i digitálně) šířené celoplošné stanice vysílající 24 hodin denně, tak jako doposud.

ČRo 1 – Radiožurnál

Okruh se zpravodajsko publicistickým zaměřením s tématickým přesahem na širší problematiku společenského života. Okruh snažící se postihnout široké spektrum témat, která nám pomáhají orientovat se v politice, společnosti i osobním životě. Dlouhotrvajícím nedostatkem tohoto okruhu je jeho hudební profil, který je nevyvážený.

ČRo 2 – Praha

Plnoformátový okruh rodinného typu. Od vysílání pro děti až po lehčí rozhlasové hry nebo četby na pokračování. Ve své většině oslovující vyšší věkovou skupinu než okruh ČRo 1. Stálým nedostatkem ČRo 2 se zdá být jeho vnitřní programová neuspořádanost a neschopnost prezentovat se nějakým jednoznačným sdělením vůči posluchačům, kterým je určen.

ČRo 3 – Vltava

Okruh náročného posluchače, dávající šanci uměleckým i menšinovým žánrům. Převaha klasické hudby, náročnějších dramatických děl. Problematická je role publicistiky, byť bývá zaměřena na náročnější témata. Poslechovost má klesající trend, je třeba se zamyslet nad posláním tohoto okruhu, nad posluchačem, kterému je určen a přizpůsobit skladbu programu zjištěným skutečnostem.

Vymezení jednotlivých okruhů je jedním ze zásadních kritérií nejenom budoucího úspěchu, ale ve svém důsledku i jasného plnění veřejnoprávní služby posluchačům. Přílišné tématické i žánrové překrývání nakonec neprospívá nikomu a dezorientuje posluchače.

Samostatnou kapitolou z pohledu programové strategie je ČRo 6, ČRo 7 a ČRo 8.. Návaznost ČRo 6 na vysílání RFE je bohulibá a jeho zaměření na analytickou publicistiku doposud mělo smysl z hlediska spektra poskytovaných služeb posluchačům ze strany Českého rozhlasu. Jeho umístění ve večerních časech středovlnného pásma ČRo 2 vyvolává však provizorní a ne příliš koncepční dojem. Dle mého názoru je to v souvislosti se vznikem nových digitálně šířených kanálů téma k řešení, kupříkladu jeho jasná participace na tvorbě zpravodajsko publicistické stanice a posléze se nabízí i možnost programové a organizační integrace do tohoto kanálu.

ČRo 7 – Rádio Praha – vysílání do zahraničí je vhodnou službou pro krajany a příznivce České republiky žijící v zahraničí, v závislosti na dotacích je záhodno tuto službu podporovat a rozvíjet.

ČRo 8 – internetové rádio, rádio na přání – jedna z bouřlivě rozvíjejících se oblastí, využívání nových moderních technologií šíření po internetu, které dávají možnost posluchačům samostatného výběru a koncipování programu.

Regionální studia

Velkým úspěchem Českého rozhlasu je vybudování sítě regionálních stanic dle stávajícího územně správního uspořádání. Tyto stanice jsou svébytnými celky s poměrně jednoduchou programovou i organizační strukturou. V tomto případě bych se rozhodně zaměřil na systémovou koordinaci v oblasti programu i obchodu všech 14 studií a snažil se tak zúročit potenciál rozprostřený po celé republice a využít ho ku prospěchu každého studia zvlášť.

K zajištění chodu, udržení formátu a výměně programů jednotlivých okruhů ČRo, ať už digitálně nebo analogově šířených předpokládám fungování silného programového centra pod vedením programového ředitele, pověřeného programovou koordinací jednotlivých stanic. Využití některých specifických pořadů pro potřeby více stanic se nabízí, navíc šetří prostředky i lidský potenciál a zejména v prvotních fázích celého projektu digitalizace se stane nezbytným. Z tohoto pohledu vidím i nezastupitelnou úlohu produkčního centra, které se musí stát opravdovým servisem pro jednotlivé okruhy.

Český rozhlas má v současné době 86% příjmů z koncesionářských poplatků a dá se předpokládat, že jejich očekávaným zvýšením tento podíl ještě vzroste. Příjmy z reklamy a sponzorských aktivit jsou příjmy pouze doplňkové a to dává Českému rozhlasu nezávislou pozici na trhu a možnost rozvíjet program tak, aby splňoval všechna kritéria veřejnoprávního vysílání. Skloubit tento přístup s pokud možno co největší množinou oslovených posluchačů je základní strategií tvorby programu. Hodnocení kvality programu i jednotlivých pořadů, vypracovávání lektorských posudků z nezávislých zdrojů, investice do výzkumů zpětné vazby ze strany posluchačů je přinejmenším stejně důležité jako průběžné sledování poslechovosti jednotlivých stanic.

Ačkoliv byl pro rok 2005 schválen deficitní rozpočet, výhledy pro rozvoj Českého rozhlasu a zásadu udržení vyrovnaného rozpočtu v příštích letech jsou vzhledem k očekávanému zvýšení koncesionářských poplatků optimistické. Investice do programu, rozvoje digitálního vysílání a rozvoje rozhlasových technologií jsou prvotní. Stabilizace mzdové politiky, investice do zaměstnanců, jejich vzdělávání i trávení volného času jsou neméně důležité. Je průběžným úkolem dokončit rekonstrukci budovy na Vinohradech.

Český rozhlas by neměl spoléhat pouze na svůj image vytvořený zejména jeho tradicí. V podmínkách nástupu nových technologií by měl být aktivnější v přístupu k veřejnosti, nápaditější při sebeprezentaci, nemít zbytečný ostych před mladšími leckdy ukřičenými kolegy, být sebevědomý, měl by získat větší esprit, jako zralý letitý pán v nejlepších letech oplývající rozvahou a moudrostí by měl mít i mladistvou jiskru v oku. Takoví muži bývají úspěšní.

Motivace zájmu o funkci generálního ředitele Českého rozhlasu

Oslovení Rady Českého rozhlasu, abych se zúčastnil výběrového řízení na funkci generálního ředitele mne velice potěšilo. Rozhlasovou žurnalistiku jsem vystudoval na Univerzitě Karlově a v ČRo jsem cca 5 let působil na začátku své kariéry. Rozvoj komerčního sektoru a touha vyzkoušet si televizi mne odvedla téměř na 12 let do televizního světa, z čehož 6 let (těch úvodních) jsem věnoval TV Nova (a v rámci toho i Rádiu Nová Alfa), dalších téměř 6 let práci v České televizi. Pokud mi to bude umožněno, rád využiji svých zkušeností, znalostí i styků ku prospěchu a rozvoji Českého rozhlasu ve funkci generálního ředitele. Je pro mne silnou motivací zúčastnit se tohoto výběrového řízení a pokusit se uspět, chápu to jako možnost zúročení své dosavadní profesní cesty. Televize žádá pragmatizmu, rozhlas kus srdce.

Richard Medek

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .