Ještě před tím, než si německá mládež mohla dopřát poslech nejnovějších hitů z veřejnoprávních stanic pro mladé, případně z už několikrát zmiňovaných pirátských stanic, ladili mladí vysílání pro americké vojáky, kteří pobývali v Německu, potažmo v Evropě. V Evropě začala síť AFN (American Forces Network) vznikat už 14. července 1943. Vysílání začalo v 17.15 z londýnského studia BBC. O zřízení vysílání pro vojáky rozhodlo americké ministerstvo války už v roce 1942. Tehdy vznikla zastřešující organizace AFRS (Armed Forces Radio Service) sídlící na aljašském ostrově Kodiak. V roce 1954, když se přidala i televize došlo k přejmenování na AFRTS (Armed Forces Radio and Television Service).
V roce 1944 se přidalo pařížské vysílání a v květnu 1945 vznikla další pobočka AFN ve Frankfurtu nad Mohanem. Nejprve se vysílalo z nákladního auta postaveného za jednou místní chemičkou, kde sídlilo hlavní americké velení. V červnu se přidalo AFN Munich (Mnichov), které se vysílalo z dvou stokilowattových vysílačů u Mnichova a Stuttgartu. Oba šířili signál na stejné frekvenci. V srpnu pak bylo hlavní velení AFN přemístěno z Londýna do Frankfurtu nad Mohanem. Během krátké doby vzniklo vysílání v Norimberku, Brémách a Berlíně. Londýnské vysílání se odmlčelo v prosinci 1945. Francouzská síť stanic AFN umlkávala postupně do roku 1948. Z původních více než šesti set stanic tak nakonec jen zbylo necelých 60 v roce 1949. Ve Stuttgartu začalo AFN působit teprve až roku 1948. AFN Bremerhaven vzniklo posunutí AFN Brémy trochu severním směrem.
AFN vysílalo přímé přenosy z Norimberského procesu a informovalo o leteckém mostě do Berlína. K největšímu rozkvětu došlo v padesátých letech. Norimberská pobočka se přestěhovala do větších prostor v Grand Hotelu. V padesátém třetím se navíc přidal Kaiserslautern. V padesátých letech se AFN vrátilo i do Francie. V květnu 1958 začalo vysílat Orleans, v listopadu Poitiers a o rok později Verdun. Vysílání skončilo v roce 1967, když Francie vystoupila z NATO. Francouzská pobočka se proto přestěhovala do Belgie. V roce 1966 byl hlavní štáb pro Německo přestěhován do budovy, kterou dal k dispozici Hesenský rozhlas. Nová studia už nevznikala. V roce 1980 se pak přidal Würzburg a holandský Soesterberg. V roce 1984 se také začalo s pravidelnými přenosy z kalifornských studií AFRTS (Armed Forces Radio and Television Service).V osmdesátých letech byly zároveň středovlnné vysílače nahrazeny sítí VKV.
V devadesátých letech po válce v Zálivu se počet jednotek v Evropě začal snižovat a s jejich odchodem se rušilo i vysílání pro jednotlivé posádky. V roce 1992 utichla mnichovská frekvence, Bremerhaven se odmlčel v roce 1993 stejně jako Berlín a Soesterberg v roce 1994. Zbrusu nově zařízené norimberské studio se po vypnutí své frekvence v roce 1995 přestěhovalo do Vilsecku, odkud začalo vysílat jako AFN Bavaria. Augsburg utichl v roce 1998. Teprve od tohoto roku vysílají všechny americké armádní stanice pod značkou AFN. A konečně v roce 2004 se Evropské vedení přestěhovalo z Frankfurtu do Mannheimu.
Slavnými pořady na AFN Berlin byl například The Juice a Frolic at five DJs Georga Hudacka a Dana Simmonse. V Mnichově si zas posluchači mohli vychutnat Luncheon in Munchen, Midnight in Munich,, jazzový pořad, ze kterého později vznikla Mitternacht in München Bavorského rozhlasu. Hillbylly Hitparade, Munich Night Train, Weelend World a Bouncin´in Bavaria. I tady působil DJ Chuck Herrmann. Frankfurtský vysílač servíroval pořady Stickbuddy Jamboree, Old Gold Retold a 16.05 to Nashville.
AFN-DJ Rick DeLisle, po té co bylo uzavřeno berlínské vysílání, přešel na RIAS2, a vypracoval se až na pozici šéfa nynějšího rádia rs2. Dalším slavným DJem z německého AFN je Wolfman Jack, který má v texaském Del Riu dokonce svůj pomník. Casey Kasem moderoval v letech v letech 1970 až 2004 hitparádu American Top 40, kterou přebíraly stanice na celém světě. Poslední se vysílala 4. ledna 2004. Casey Kasem dokázal, že rádio je médiem, které spojuje národy. Ve své hitparádě měl i rubriky vzkazů Long Distance Dedication, kde měli posluchači možnost pozdravit své příbuzné a známé na druhém konci světa. Zapomenout nesmíme ani na Billa Ramseyho, který byl sice rodilým Američanem, proslavil se ale jako zpěvák německých šlágrů a herec.
Rádio pro americké vojáky vysílá i v jiných oblastech světa. Z PON (Pacific Ocean Network), která se za druhé světové války skládala z řady stanic na malých Tichomořských ostrovech, vznikla v roce 1949 síť FEN (Far East Network), ze které se v roce 1950 oddělila korejská sekce AFKN (American Forces Korea Network). V současnosti vysílá už jen AFN Tokyo. AFKN sídlilo původně v americkém vojenském hotelu v Soulu. Poté co do města dorazily čínské jednotky, sebrali se lidé z AFKN, naložili veškeré vybavení na náklaďáky a vysílali přímo z aut. Později bylo vedení zřízeno v Taegu. Od roku 1998 se AFKN jmenuje AFN.
Pro Vietnam se původně vysílalo z letadel vybavených studii. Původní název zdejší stanice byl AFRS (American Forces Radio Saigon). Znám je spíš pod AFVN (American Forces Vietnam Network. Známým se toto vysílání stalo díky filmu Good Morning Vietnam, kde Adrian Cronauer zahajoval své vysílání svým legendárním zvoláním Goooooooood morning Vietnam. Vietnamské vysílání se uzavřelo v letech 71 až 73. Během konfliktu ve Vietnamu byly americké jednotky i v sousedním Thajsku. I tady pro ně vzniklo vysílání. Pravděpodobně protože Thajsko mělo spojitost s operací ve Vietnamu, byla i loga AFVN a AFTN nápadně podobná.
Z Ford Claytonu vysílala pro vojáky v Panamě SCN (Southern Command Network). Po té co bylo průplavové pásmo předáno Panamě, stanice ještě vysílala pro jednotky umístěné v Hondurasu. Vysílání SCN skončilo v roce 1999. Rádio pro vojáky nechybělo ani při operaci Pouštní bouře. Při této operaci vysílala stanice AFDN (Armed Forces Desert Network). Na zajištění vysílání tohoto programu se podíleli technici z evropského AFN. Ti byli v letech 93 až 94 i v somálském Mogadišo.
Na Balkáně vzniklo v roce 1992 AFN Zagreb pak přejmenované na AFN Balkans, které později vysílalo z letiště v albánské Tiraně. K jednotkám v Jugoslávii se pak signál dostával satelitem. Vysílání pro vojáky nechybělo ani v Afghánistánu a najdeme ho i v Iráku. V roce 2003 vzniklo AFN Baghdad, které se teď už jmenuje AFN Iraq a kromě Bagdádu vysílá také v Kirkuku, Tikritu, Baldu, Sinjaru, Mosulu a Talillu.
Už od roku 1954 existovala v Evropě také televize pro vojáky AFTV. Ta vysílala z Ramsteinu. Studia AFTV přebralo AFN až v roce 1970. V 76. bylo ve Frankfurtu zařízeno nové studio pro barevné vysílání, které později doplnila studia ve Würzburgu a Soesterbergu. V současnosti vysílá AFN celou řadu zakódovaných programů, které lze sledovat jen s dekodérem zakoupeném v armádním obchodě. AFN Prime Atlantic nabízí zábavu na středním Východě a v Africe. Poblíž amerických základen je možné ho přijímat terestricky. Pro Pacifik se odpojuje AFN Prime Pacific. Podobně vypadá i AFN Prime Korea. Kvůli přísné censuře v Koreji jsou tady oproti AFN Prime Pacific některé změny. Zpravodajství AFN i komerčních amerických stanic přináší AFN News. Na fotbal, baseball, hokej a další sporty se američtí vojáci dívají na stanici AFN Sports. Pestré zábavné pořady nabízí AFN Spectrum, filmy (od roku 2004) AFN Movie Channel a AFN Family Channel. Vojenské zprávy přináší vojákům od roku 2002 Pentagon Channel.
Pro své vojáky vysílá vlastní stanici i německý Bundeswehr. Více viz Dobré ráno, Kábule
