Z Ruska vysílá v současné době Hlas Ruska, dříve Rádio Moskva. Pod tímto jménem začalo vysílání 29. října 1929. První zprávou, kterou tehdy sovětské vysílání do zahraničí přineslo do světa, byla reportáž o oslavách VŘSR na Rudém náměstí. Řadový rozhlasový posluchač ladí a po většinu dnes poslouchá stanice, které naladí v pásmu VKV. Dlouhé vlny a střední vlny jsou už méně časté. Velmi specifickým pásmem jsou v tomto ohledu krátké vlny, na těch můžeme naladit řadu stanic ze vzdálených zemí. Pravda, nejedná se o klasické stanice dostupné v dané zemi, ale jejich poslech řadu lidí stále přitahuje. Právě v tomto pásmu totiž vysílají stanice určené jednak krajanům a pak také cizincům.
Z České republiky takto vysílá ČRo 7 Radio Praha. Jedná se o stanici, která vysílá nejen v češtině, ale také němčině, angličtině, francouzštině, španělštině a ruštině. Ačkoliv provoz této stanice zajišťuje Český rozhlas, nejde o veřejnoprávní rádio. Radio Praha je financováno z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, které tak má samozřejmě možnost ovlivňovat obsah vysílání.
Prvořadým úkolem stanic tohoto typu (většinou jsou to rádia, v některých zemích i televize viz německá DW-TV) je vysílat do světa informace o vlastní zemi a podávat zprávu o tom, jaká stanoviska daná země zaujímá k různým otázkám. V ČR máme Radio Praha, v Německu existuje Deutsche Welle, Britové mají BBC World Service, Rusko Hlas Ruska, Francouzi Radio France Internationale, Radio Nederland je holandské, ze Španělska vysílá Radio Exterior de Espaňa, Radio Japan (NHK) mají v Japonsku, Voice of Turkey v Turecku, Radio Slovakia Intarnational na Slovensku, Radio Polonia v Polsku, Radio China Intarnational z Číny vysílá dokonce i v češtině atd.
Především v dobách, kdy ještě neexistoval internet a satelit, bylo krátkovlnné vysílání jedinou cestou, jak se rychle dozvědět o dění na druhém konci světa. Dnes už jde v mnoha oblastech spíš o určitou nostalgii. Řadu těchto stanic naleznete na internetu nebo satelitu. Příjem vzdálených stanic na krátkých vlnách je pro řadu lidí koníčkem. Fanoušci z DX klubů si QSL kartami potvrzují příjem těchto vzdálených stanic. Krátké vlny mají totiž tu vlastnost, že se šíří odrazem od vrchních sfér atmosféry, takže je možné zajistit přenos na velké vzdálenosti. Toho se využívalo za dob socialismu pro šíření signálu Rádia Svobodná Evropa. Na stejném pásmu mohli českoslovenští posluchači přijímat také Hlas Ameriky nebo BBC. Kvalitu poslechu ale často rušily rušičky. Protože se podmínky pro přenos signálu mění, mění tyto stanice v pravidelných intervalech své frekvence. A tak je běžné, že hlasatel oznamuje nejen čas vysílání daného pořadu, ale také frekvenci a někdy i jazyk. Většina vysílání do zahraničí je totiž postavena tak, že se v průběhu dne po půlhodinových nebo hodinových blocích střídají relace v různých jazycích.
Radio Moskva x Voice of Amerika
Z Ruska vysílá v současné době Hlas Ruska, dříve Rádio Moskva. Pod tímto jménem začalo vysílání 29. října 1929. První zprávou, kterou tehdy sovětské vysílání do zahraničí přineslo do světa, byla reportáž o oslavách VŘSR na Rudém náměstí. Program se vyjadřoval jasným postojem ke komunismu a morální podporou komunistů v zahraničí. Za dob nacistické okupace bylo Rádio Moskva zdrojem informací pro komunistický odpor. Na rozdíl od oficiálního postoje Sovětského svazu Rádio Moskva jasně oddělovalo Hitlerovský režim a německý národ.
Za dob studené války se vysílání značně rozrostlo a Radio Moskva se stalo významným hráčem v konfliktu mezi východem a západem. Na KV, SV a DV se vysílalo ve více než 60ti jazycích z vysílačů v SSSR, ve východní Evropě a na Kubě. Stejně jako BBC World Service i tady fungovalo 24tihodinové vysílání v angličtině na stanici Radio Moscow World Service. Ideologickou protiváhou na západě byly stanice jako Voice of America nebo Radio Free Europe/Radio Liberty. Většina těchto rádií byla využívána k propagandě. Objektivní a vyvážené zpravodajství nabízelo pouze BBC World Service.
Změny v programu přinesla Perestrojka a Glasnosť. Po převratu se stanice přejmenovala na Hlas Ruska a distancovala se od dřívější ideologie. Kvůli úsporám se zmenšil počet jazyků ve kterých se vysílalo a doba vysílání. V současné době nabízí stanice vyvážené zpravodajství o dění v Ruské federaci. V současnosti se vysílá v 31 jazycích na krátkých a středních vlnách, celkem 87 hodin programu denně. Vysílání Hlasu Ameriky se přes satelit dostává také do kabelových rozvodů v USA a některé pořady je možné ve vybraných amerických městech poslouchat na FM stanicích.
Od července 1996 je Hlas Ruska šířen přes internet. V Real Audiu můžou posluchači přijímat ruskou, anglickou, německou, španělskou, francouzskou a japonskou mutaci. Od 1. ledna 2001 vysílá stanice Sodrušestvo, která je určena 15-ti státům SNS a pobaltským zemím. V 15 městech Běloruska šíří tento program i vysílače v pásmu VKV.
Pokrytím patří Hlas Ruska mezi pět nejlépe přijímatelných stanic světa stejně jako Hlas Ameriky, Deutsche Welle, RFI a BBC. Stránky Hlasu Ruska uvádějí, že mnoho novinářů, kteří zde pracují, patří k nositelům světových cen a že se tři rubriky jeho vysílání řádí mezi deset nejoblíbenějších pořadů světového éteru. V pořadu Vis a vis se světem odpovídají politici a lidé činí v ruské kultuře na otázky posluchačů z celého světa. Tento pořad se vysílá v ruštině na domácích okruzích a pak ve všech 31 jazycích, ve kterých stanice vysílá. Od začátku existence tohoto pořadu v dubnu 1997 se do něho zapojilo 39 000 posluchačů z 96 zemí světa (údaj z dubna 2003).
Od dubna 2001 existuje také stanice Svobodné Čečensko. 25 rubrik v ruštině a angličtině přibližuje obyvatelům devadesáti zemí světa včetně Ruska novinky z humanitární sféry v Čečensku. Podobně jako Radio Praha i Hlas Ruska spolupracuje s podobnými institucemi v zahraničí a vyměňuje si s nimi některé programy. Hlasu Ruska naslouchá 100 miliónů lidí ze 160 zemí světa. Program je šířen také v češtině a slovenštině. Dalšími jazyky jsou albánština, arabština, bengálština, bulharština, dari, angličtina, finština, francoužština, němčina, řečtina, hindština, maďarština, italština, japonština, korejština, mongolština, norština, paštu, čínština, perština, polština, portugalština, rumunština, ruština, srbochorvatština, španělština, švédština, turečtina, urdu a vietnamština. České vysílání je možné poslouchat denně mezi 17:45 a 18:30 světového času. Od 18:30 do 19:00 pak přichází na řadu půlhodinka ve slovenštině. Od 27. března do 3. září 2005 na frekvencích 15 350 a 11 745 kHz a od 4. září do 29. října 2005 na 7 420 kHz a 5 940 kHz.
Signál šíří krátkovlnné vysílače v blízkosti Moskvy, v oblasti Kaliningradu a také přes řadu středovlnných vysílačů např. v SRN.
