Český rozhlas 3 – Vltava připravil na sobotu 18. července mimořádné celodenní vysílání ke 40. výročí člověka na Měsíci. Posluchači Vltavy mohou sledovat ve třech půlhodinách měsíční misi Apolla 11 z archivních snímků.
„Jakýmsi prologem k měsíčnímu programu bude už 35 minut po půlnoci méně známá opera Josepha Haydna „Svět na Měsíci“ a krátce po osmé ráno se Víkendové příloze se poprvé vrátíme přímo do vzrušujících dnů a hodin v červenci roku 1969. Cestu Apolla 11 sledovali lidé na celém světě s napětím a očekáváním v televizním i rozhlasovém vysílání. V tehdejším Československém rozhlase připravovali reportáže z vesmírné cesty redaktoři Jan Petránek a Ivo Budil a záznam tohoto jedinečného vysílání se naštěstí dodnes zachoval v rozhlasovém archivu. Z mnohahodinového materiálu připravil Tomáš Černý sestřih, který zachycuje tři nejdůležitější okamžiky historického letu: start Apolla 11 (16. července), přistání a konečně výstup na Měsíc. První část třídílného pořadu nazvaného „Jako by to bylo dnes“ uvedeme v 8.03 (a vlastně tak startem Apolla 11 odstartujeme i celodenní vysílání), další pokračování uslyšíte v 11.30 a poslední část v 15.30. Pamětníci si při poslechu možná vybaví tu dlouhou letní noc kdy u přijímačů netrpělivě čekali na zprávy z Měsíce a souhlasně s titulkem pořadu pokývají hlavami: opravdu, jako by to bylo dnes! Ale jak to opravdu je dnes? Jak v současnosti výzkum Měsíce pokračuje a kam se bude ubírat? Besedu na toto velmi zajímavé téma připravila s odborníky Jana Olivová; vysílat ji budeme v 10 hodin,“ píše Jarmila Korandová na webových stránkách Vltavy.
Posluchači si dále budou moci poslechnout od 19:30 první kapitolu z románu Svatopluka Čecha Pravý výlet pana Broučka do Měsíce. Pokračovaní pak bude možno nalézt na internetu ve Čtenářském deníku.
Na webu se k programu dále píše: „Snad nejslavnější hudební skladbou, inspirovanou svitem Měsíce je Beethovenova Měsíční sonáta; jak by se tedy bez ní mohl Den na Měsíci obejít! Věnujeme jí hned tři pořady: ve 13 hodin to bude půvabná rozhlasová mikrohra Ludvíka Aškenazyho „Beethoven“ o setkání skladatele s komtesou Giuliettou Guiccardiovou, poté vyprávění muzikologa Oldřicha Pulkerta o tom, jak to s Beethovenem, komtesou a Měsícem bylo doopravdy a nakonec samozřejmě samotnou slavnou sonátu.“
Zajímalo by mě, proč je toto téma nevhodné pro Čro 2? Vždyť pořad Jako by to bylo dnes” se dá použít pro vědu v Sobotu v 8 hodin je tam pro vědu Meteor a v 15 hodin pro vědu Periskop a v 11 hodin by mohla být v Tobogánu ta beseda. A hudební pořady na Čro 2 Také jsou – třeba vyjímečně vážná hudba k obědu místo přání posluchačů s ohranými skladbami – to dělají regiony, jistě by to kvákání mohlo být na regionech vysíláno i celoplošně. V 19.30 (Čtenářský deník pro mládež) by mohl být na Čro 2 Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, neboť tam v tento čas také tradičně příběhy bývají – to znamená že zas na Vltavě Čajovna nebude rozhodně ne s alternativní hudbou – na Čro se už není spolehnutí – proto stoupá obliba u soukromníků, kteří se umějí tématicky zaměřit, věnovat se jednomu tématu(Beat) a ne odbíhat, jak furt malé děcka(Čro). Kdyby se tyto tématicky zaměřené dny staly na na Čro pravidlem, jistě by posluchače získaly.
Vycházejme z toho, že víc lidí i víc Pamětníků má naladěnou Čro 2, takže jim zbytečně uteče toto zajímavé téma, nehledě na to, že by se aspoň jeden den Čro 2 lišilo od těch neprofesionílních regionů. Určitě by to posluchače Čro 2 nepobouřilo. Tak v čem je problém?
Leda by mohli posluchači houfně přeladit, ale jaké je to využívání kmitočtů?
Chápu, že to se zaplatí z koncesí. Ale proč bojovat o Cukrák pro Čro 4? Stačí dát pořad o Měsíci na Čro 2 a na zbylou síť dát Čro 4,