Letošní konec jara a počátek léta je u televizních stanic ve jménu odchodu výrazných osobností. Nejprve na konci května zemřel Waldemar Matuška (†76) o necelý měsíc později jej do hudebního nebe následoval Michael Jackson (†50). Naštěstí tu máme Karla Gotta, jehož velkolepá oslava 70. narozenin snad rozjasní poněkud chmurné období.
Nejprve bych rád upozornil, že v tomto textu neřeším lidský rozměr, ale pouze to, jaký tyto události zanechaly (zanechají) v médiích, zejména v televizi, otisk.
Kdybych chtěl být cynikem z největších, srovnám tuto trojici významných událostí s první polovinou 80. let, kdy jsem jako dítě fascinovaně sledoval „pravidelné“ pohřby sovětských potentátů (Brežněv – 1982, Andropov – 1984, Černěnko – 1985). Doba se zrychlila, takže se z několika let stal jeden a půl měsíce.
První dvě části „celebritózní trilogie“ máme za sebou. Rozloučili jsme se s Matuškou i s Jacksonem. Mohu-li srovnávat, tak lokální (rozuměj česko-slovenské) rozloučení s Waldou proběhlo mnohem důstojněji i zajímavěji, než tryzna za krále popu. Zatímco v den Matuškova pohřbu mohl člověk celé ráno a dopoledne sledovat jeho staré hity a vzpomínání známých a kolegů, veřejné rozloučení s Jacksonem bylo pouhou sterilní monstrakcí, které mimo jiné potvrdilo fakt, že se Američané se svým rasismem ještě nevyrovnali (plamenné projevy nějaké senátorky nebo jistého duchovního).
Po dvou více či méně překvapivých rozlučkách nás nyní čeká dlouho očekávané a připravované slavení kulatin „božského Káji“. Jeho sedmdesátiny již oslavila TV Nova dokumentem (sledovanost, krátké zhodnocení) a TV Prima speciálním vydáním TOP STAR magazínu. Také v každém druhém časopise nebo v novinách je několik obsáhlých článků (rozhovorů, fotogalerií,atp.) týkajících se Karla Gotta. Mediálním vrcholem bude nejspíš úterý 14. července (Gottovy narozeniny připadají na tento den), kdy první program České televize celý blok věnovaný tomuto zpěvákovi. Již dopoledne (10:45 – 12:00) poběží na ČT1 pořad Co takhle dát si Gotta. Ve 20:00 pak odstartuje tříhodinový maratón – velký koncert s názvem Karel Gott 70, který ve dví rozdělí dvacetiminutový střihák Zůstanu svůj (21:20 až 21:40).
Tyto události hýbou v současnosti světem celebrit i světem jejich obdivovatelů, avšak pro mnoho lidí mohou být důležitější 80. narozeniny, kterých se na konci června dožila Jarmila Šuláková. Takový je holt showbyznys.
Walda Matuška a Karel Gott mi silně přirostli k srdci, citelně mě zasáhla Waldova smrt. Těsně po jeho smrti jsem si na You Tube pouštěl klipy s Waldou a měl jsem přitom slzy v očích. Přitom Karel i Walda měli každý své publikum, ale vdycky byli dobrými přáteli. Proto jsem si taky dal po Waldovi nick. A vida, Walda, ten velikán naší pop a country music, sympaťák se skvělýn hlasem, odešel navždy a ani pes už po něm pomalu neštěkne. A Karlovi bych chtěl popřát všechno nej a hlavně hodně zdraví.
Zato Michael Jackson mi s tím svým kvílením nepřirostl k srdci naprosto vůbec. A vůbec se mi taky nelíbí ty tyátry kolem jeho smrti a jeho pohřbu, kterým ještě není konec, pořád jsou Jacksona plná média. Holt samozvaný král popu, kterého jeho fanoušci a fanynky mají za poloboha a jsou stejně ujetí jako on. Vždyť byl i stíhán za pedofilii, ale díky penězům se z toho vysekal. Jeho pohřeb byl opravdu jen sterilní monstrakcí, přesně jak to stojí v článku.
Já osobně je považuji za zcela stejné paskvilníky všechny tři. Tedy kňučení a zavíjení kojota(Gotta) mě rozhodně vytočí 10x více nežli Jackson. Matuška no možna některé hodně staré věci jako Slavíci z Madridu a Třešně zrály atd. Ale pak už, když se producíroval v nějakém selském kroji v komunistické televizi, to snad vypadal ještě idiočtěji nežli ten Jackson s tím svým tisíckrát operovaným ksichtem. Takže asi tak. Jak už jsem uvedl nejvíce mne osobně zaskočila smrt Johna Bonhamma před mnoha lety, bubeníka od Led Zeppelin. Kolega se tam přidal a že je ho se moc dotkla smrt Ricka Wrighta klávesáka od Pink Ployd. Tak jsem přidal, že umělec, kterého je škoda byl také třeba Freddie Mercury z Queen. To bylo o něčem. Ale Matuška s Jacksonem mě vážně netrápí. Takové nejvyznačnější smrti jsou třeba John Lennon z Beatles nebo Brain Jones z Rolling Stones nebo Keith Moon z The Who nebo Elvis Presley nebo Janis Joplin nebo Edit Piaf nebo Jimmi Hendrix nebo Jim Morrison z Doors. Možná i ten Kurt Cobain z Nirvany. Ale ti uvedení ? Už je vzal čet ? To je fajn. A čím dříve půjde kojot za nima, tím líp.
Jen doplním. Z Čechů mě pak vzala nejvíce smrt Ládi Padrůňka, basáka od ETC. a i jiných kapel, prošel jich víc. Ale také třeba Mikiho Volka, jeden z našich nejlepší Rock And Rollových zpěváků, Zuzany Navarové z Nerezu je také velká škoda a samozřejmě vynikajícího Karla Kryla a taky Milana Hlavsy z Plastic People Of The Universe.
Ty tvoje příspěvky jako kdybych nečetl. Že já jsem sem lezl. Až na barda Karla Kryla s tebou nesouhlasím. Ano, posloucháš jiný styl muziky, který není můj šálek kafe, ale to ještě neznamená, že musíš urážet například Karla Gotta, kterého já miluji. Ty snad umíš anglicky? Vidíš, já ne. Proto poslouchám zejména české, slovenské nebo německé písničky, protože jim rozumím. A byl to právě Karel Gott, který nám v oblasti popmusic udělal ve světě jméno a měl zlato v hrdle. Já nevím, pro mě je 95% těch rockových a metalových zpěváků akorát uřvaných. A pak, kdo z těch rockerů nejel na drogách, těch byla a je většina. Kurt Cobain je zrovna zářný příklad, nafetoval se a pak se odbouch. Miki Volek jel taky na drogách a doplatil na to. A plastic People já nepokládám za kapelu. Viděl jsem je v telce a pro mě děs a běs. Ale dnes si na ČT 1 nenechám ujít dvouhodinový pořad s Karlem Gottem. A teď si na You Tube pustím nějaké klipy s Waldou, Karlem Gottem a Čechomorem. Jen tak mimochodem, Vánoce bez Karla Gotta by pro mne nebyly těmi pravými Vánocemi. Je to právě on kdo nejlíp nazpíval naše koledy, vlastně jako všechno. Mimo něj ještě naše koledy nahrál a nazpíval taky můj velice oblíbený Spirituál kvintet. Ano, takže z toho vyplývá, že nejraději poslouchám folk, country, dobrý pop, ale i jazz a klasiku.
Ale můžeme si klidně povídat o český hudbě, takový Vladimír Mišík třeba nebo Michal Prokop nebo Luboš Pospíšil. Ale, co to prasátko a vlezzadkář Gottovic ? Texty to žádný nemá, hudba pod psa, že by to snad ten poslední vožrala někde na mejdanu složil líp. Ani hlavu ani patu to nemá. Sólo žádný ani na kytaru ani na bicí ani na varhany. Takový odporný vyblitiny naprosto o ničem. Škoda takovýho hlasu od boha pro takovou zrůdu, podívej se, jak toho využil Mercury, to byl někdo. Ale ten slintal Gottů ? Jen jezdit soudruhům zavíjet na mejdany to mu šlo dobře, tomu vlezdozadku. Osobně nechápu proč ho po revoluci nezakázali, za to, co dělal… A poslouchat vánoční české koledy zprasené Gottem ? Nechtěj aby na vánoce blil. Gott ale neumí ani country ani jazz ani klasilku, jen hodně ale opravdu hodně pitomý nacionalistický pop. Jo, Spiritual Kvintet a Čechomor to je něco jiného, ti jsou dobří, myslím si, že komunistické opice Gott a Matuška jim nesahají ani ke kolenům.
Mimochodem ani jedno z mnou uvedených jmen nepatří do Heavy Metalu, nejblíže tomu může být ten J.Bonham a to byl klasický Hard Rock. Heavy Metal v té době jako styl, ještě neexistoval. Co se týče Plastiků, tak pokud máš na mysli ten komunistický podvrh, nazvaný Atentát na kulturu tak to je text p.Knižáka, stejně jako Gott, Plzeňského rodáka. A ten konkrétně Gottovi doporučil, že už by toho mohl nechat a měl by si raději jít hrát s dětma, že už lidem dávno nic nepřináší, což je pravda. Jinak ten tvůj mistr vlezzadkař, když měl po revoluci chvilku strach, tak se běžel honem vyfotit právě s Milanem Hlavsou a všude vykládal, jak se mu Plastici vždycky líbili. To je to samé jak hned drze vylezl na tribunu i s Karlem Krylem a ten z toho byl špatný až do svý smrti, jakou bestii, tam vedle něj strčili.
Nemíním s tebou ztrácet čas. Už jednou jsem napsal, že to co posloucháš ty není můj šálek kafe tak se laskavě uklidni s tím všeobecným tvrzením a urážkami taktéž všeobecnými. Kdybys napsal, že pro mě je mistr Karel Gott slintal tak bych to ještě překousl, ale ne to psát takhle všeobecně. A mimochodem, Mercury byl teplouš a jako takový zemřel na AIDS. A už podruhé ti říkám na Waldu mi nesahej. A tímto s tebou a s těmi tvými debilními citáty končím. AUFWIEDERSEHEN!!
p.s.: Mišíka (Mešugeho) ani tupečka Prokopa já nesnáším. Pro mě jsou to co jsem o nich napsal. UPOZORŇUJI, ŽE PRO MĚ, ABYCH NEZEVŠEOBECŇOVAL JAKO NĚKDO.
No v každém případě jeden z těch tvých grázlů už tady otravovat nebude a ten druhý snad potáhne brzo za ním. Je mi jasné, že komouší jsou ti milejší, ti si to na svým mejdlech hráli, to byli jejich koně, normálních lidí ne. Jedinou útěchou je, že to jednou zaplať pán bůh vychcípá a pak už po tom neštěkne ani pes.
Dobrý den pánové,
oba vás důrazně žádám, abyste přestali s osobními útoky. Neradi bychom přikročili k mazání vašich příspěvků. V komentářích se, prosím, držte tématu článku.
Nereagujte na osobní útoky a ani na tento vzkaz.
Mnohokrát děkuji.
Osobně jsem si zcela žádného osobního útoku nevšiml. Tedy nevím o tom, že by proti diskutující pronesl jedinou urážku k mé osobě. Nepronesl ani jednu jedinou a já osobně proti němu vůbec nic nemám. Pouze prohlásil, že se se mnou o tom nehodlá dále bavit, což je jeho věc a ani se mu nedivím, má prostě zcela opačný názor, ale to je jeho věc, v každém případě mne jedním, jedním slovem neurazil. Ani se o to nepokusil. Čili v tomto směru to byla naprosto normální korektní diskuse. Co se týče mne, též si nejsem vědom, že bych na něj nějak útočil, či ho chtěl nějak urážat. Chraň pán bůh. Jediné, co jsem pronesl, je to, že mu jsou asi komunisti milejší. A to se domnívám, že tak je, pokud jeho oblíbencem je jakýsi Gott. čili v žádném případě nejde o urážku, ale pouze o pokus o popsání faktu. Takže podle mého názoru nás nejde v proběhlé diskusi ani jednoho seřvat, za urážení, nás dvou vzájemně. Toho jsme se podle mého názoru ani jeden z nás ani v nejmeším nedopustili. Tedy diskutovali jsme vzájemně k sobě, korektně. Čeho jsme se samozřejmě oba dopustili. To je urážení oněh hudebníků. Tedy on začal s urážením Jacksona. Já to otočil na urážení Gotta a Matušky a on to vrátil urážením Cobaina a Mercuryho, Mišíka a Plastiků. Ano, pokud nás chceš seřvat za tohle, tak to můžeš, to máš pravdu a to jsme oba provedli. A víme proč. Asi jemu leží v žáludku Mercury a mě tam zase opravdu hodně leží Gott. Ale neuráželi jsme se vzájemně.