ČT se zapojí do největší evropské písničkové soutěže

Před deseti lety se na českých obrazovkách proháněl Otakar Brousek ml. s Radkou Kaspar a zval diváky ke sledování hudební soutěže Caruso Show. Zápolení amatérských zpěváků na televizi Prima bylo úspěšné, a tak je Nova okopírovala do formátu Do-re-mi, později přidala Rozjezdy pro hvězdy. Moderní háv a profesionální úroveň účastníků přinesla Nova v podobě tří řad castingové show Česko hledá Superstar. Trochu jiný typ písničkové soutěže nabídne svým divákům na jaře Česká televize.

Poprvé v historii se totiž Česko zapojí do Velké ceny Eurovize – největšího projektu, který spojuje stanice napříč celým kontinentem. Rozšíří tak počet zúčastněných států na více jak čtyřicet. Před několika dny skončil výběr písniček, které postoupily do národního kola. To bude odvysíláno 10. března večer. Představí se v něm deset interpretů, které vybrali zástupci České televize. Tři nominovali na základě vlastního úsudku, při výběru sedmi dalších dali prostor nejhranějším písním v tuzemských rádiích.


 


Během několika dní odstartuje ve veřejnoprávní televizi kampaň, která diváky s tímto projektem podrobně seznámí. Samotná soutěž na našich obrazovkách úplnou novinkou není. V minulosti se finále k českým divákům několikrát dostalo. V době Československé televize bylo jedním z mála oken, kterým mohli nahlédnout do kuchyně západní pop-music. I tak ale komunisty ovládaná instituce činila sobě vlastní cenzurní zásahy. Některé z nich zmiňuje Lubomír Stejskal ve své knize Izrael: Místo v srdci. V letech 1982 a 1983 obsadili v soutěži shodou okolností stříbrné pozice izraelští interpreti. Jejich songy však v Československu nezazněly. V prvním případě se cenzoři vymluvili na technické problémy při přijímání signálu, o rok později už bez okolků přiznali, že nebudou dělat reklamu zemi, která „pošlapává mezinárodní právo, nerespektuje rezoluce OSN a provádí genocidu na palestinském lidu.“


 


Perličkou je, že se v sedmdesátých letech v Praze zrodil pokus o východoevropskou mutaci této show. Velká cena Intervize, což byla organizace sdružující televizní stanice ze socialistických zemí, však neměla dlouhého trvání. Během své půlstoleté historie (první ročník Velké ceny Eurovize proběhl v roce 1955) vytvořila soutěž některé megahvězdy. Nejjasněji z nich zazářila švédská skupina ABBA v roce 1974. Jejich píseň Waterloo je katapultovala mezi nejúspěšnější kapely v historii populární hudby. V roce 1988 reprezentovala Švýcarsko Celine Dion, o šestnáct let později zvítězila ukrajinská zpěvačka Ruslana. Loni uspěli finští rockeři Lordi, kteří přinesli trochu tvrdší styl hudby, než kterou je běžné v této soutěži slyšet.


 


Letošní semifinále i finále hostí finská metropole Helsinky. Vítězové národních kol se představí 10. května, dva dny nato se v závěrečném klání utkají ti nejlepší. Konečné výsledky mají ve svých rukách televizní diváci. O postupu z národního kola i ze semifinále, ale i o pořadí ve finále rozhodnou pomocí telefonátů a SMS. Až se 12. května dozvíme jméno vítěze, zjistíme zároveň, kde se v příštím roce uskuteční velké finále třiapadesátého ročníku soutěže. Právo hostit tento velký podnik má vždy země, z níž vzešel předchozí vítěz.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .