Zvýšená hlasitost reklamy a neodržování avizovaných začátků programů. Na tyto skutečnosti si čeští diváci často stěžují a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemá podle zákona žádnou pravomoc, jak televize donutit k nápravě. Do budoucna se to může změnit, RRTV totiž zaslala na Ministerstvo kultury podnět k legislativním změnám.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání „zaslala Ministerstvu kultury ČR podnět k legislativním změnám, které by vedly k odstranění rozdílu hlasitosti reklam a ostatních pořadů ve vysílání a rovněž k odstranění nežádoucího zpožďování začátků pořadů ve vysílání,“ stojí v zápisu z posledního zasedání RRTV. Oba jevy, které trápí české diváky, totiž v současnosti nejsou mediálním zákonem nijak postižitelné.
Aktivita RRTV je minimálně v prvním případě zjevně inspirována novelou slovenského mediálního zákona. Ta začala platit počátkem tohoto roku a podle ní nemůže být intenzita hlasitosti zvuku reklamy vyšší než zvuková intenzita ostatních složek programu. Návrh novely prošel přes nesouhlas ministerstva kultury a zatím nejsou deřešeny ani kontrolně-technické mechanismy. Provozovatelé televizí na Slovensku nicméně přislíbili, že se novým pravidlům přizpůsobí. Více viz Na Slovensku platia nové pravidlá o hlasitosti reklamy.
I kdyby Ministerstvo kultury připravilo novelo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která by hlasitost reklamy regulovala, technické problémy by díky stejnému způsobu monitoringu zůstaly i u nás. ředitel Úřadu RVR Ľuboš Kukliš totiž připouští, že v praxi můžou nastat problémy při prokazovaní úrovně hlasitosti. „Monitoring vysielateľov uskutočňujeme na základe záznamov, ktoré nám dodávajú priamo vysielatelia. Na obsahovú kontrolu vysielania postačuje, ak je záznam dostatočne čitateľný. Na kontrolu intenzity zvuku to však nemusí byť dostatočne preukázateľné. Audio zložka môže byť pri dodaných záznamoch potlačená. Tento problém momentálne riešime. V najbližších dňoch budeme diskutovať s odborníkmi o tom, ako objektívne posudzovať zvukovú intenzitu,“ říká Kukliš.
Druhý problém, který navrhuje RRTV legislativně ošetřit, je sice technicky lépe kontrolovatelný, v praxi ovšem není regulován téměř nikde v Evropě. Jak bylo zjištěno v předloňské analýze RRTV (viz článek Analýza dodržování ohlášených vysílacích časů), české televize se proti avizovaným začátkům průměrně zpožďují o 1,8 (ČT2) až 6,6 minut (TV Prima), přičemž zpoždění je nejvyšší ve večerním primetimu, kdy je naplněnost reklamními spoty nejvyšší. „Oddělení programu se domnívá, že nedodržování anoncovaných vysílacích časů je projevem nezodpovědnosti vůči divákovi. Z hlediska zákona o vysílání však není tento problém uchopitelný. Pro zásah v rámci správního řízení v zákoně chybí opora. Rada by patrně mohla využít své autority dozorčího orgánu a vyzvat provozovatele, aby nežádoucí posuny vysílacích časů eliminovali,“ zněl závěr analýzy.
Regulace začátků pořadů zcela jistě narazí na odpor provozovatelů komerčních stanic, kteří argumentují hlavně tím, že nedokáží dopředu odhadnout, kolik prodají reklamního času mezi jednotlivými pořady. Mohou přitom poukazovat na situaci na televizních trzích v okolních zemích, např. v Německu totiž večer není nijak mimořádné zpoždění začátku pořadu přes dvacet minut.
