Oficiální průzkum poslechovosti Mediaprojekt jako společný projekt tiskových a rozhlasových médií může brzy skončit. Zatímco rádia jsou s ním spokojeny, tisky k němu mají výhrady. Jakým způsobem se dále povede průzkum poslechovosti v případě konce Mediaprojektu? Je šance, že bude zaveden elektronický průzkum, který loni testovala společnost GfK? Na tato téma jsem si povídal s předsedou APSV Michalem Zelenkou.
Začněme posledním výstupem Mediaprojektu. Překvapily vás nějaké výsledky?
V zásadě mě nepřekvapilo nic. Sleduji dlouhodobý trend sice nepatrného, ale stálého přísunu posluchačů k celoplošným stanicím.
Jak tyto přísuny hodnotíte? Jde podle vás o vliv programových změn? Myslíte, že může Evropa 2 předstihnout Radio Impuls?
Je to samozřejmě výsledek nyní již nikoli zásadních, ale jemných programových změn. Na Frekvenci i na Evropě dělají leccos dobře. Evropa se teď trošku věkově rozšiřuje.
Neumím ale odpovědět, zda může dostihnout Impuls. Muže klidně začít ztrácet dříve, než se tak stane. A u Impulsu jistě také nespí.
Má podle vás výsledek MP nějakou vypovídací hodnotu u stanic s poslechovostí do 20 tisíc lidí? Jste se současnou podobou MP spokojen? Co byste chtěl zlepšit?
Polovina toho čísla je statistická odchylka. Abyste mohli dělat jakoukoli analýzu, třeba jen na pohlaví, musíte mít dvojnásobek, tedy 40 tis. v poslechu včera (daily reach). Se současnou podobou Mediaprojektu je rozhlasový průmysl spokojen. Představuje ideální kompromis mezi náklady, velikostí vzorku, výsledků a jejich četnosti. Na tomhle typu výzkumu se toho moc zlepšit nedá. Jde spíše o opak. Pokud možno neměnit nic. Jakmile začnete měnit metodiku, budou se logicky měnit výsledky a to trh nikdy nemá rád. Už jsme to zažili. Statistici vám pak řeknou, že ty výsledky
jsou v zásadě shodné a laikové (včetně novinářů jestli dovolíte), že jsou úplně jiné.
Říká se, že MP jako společný projekt rozhlasu a tisku nemá před sebou dlouhou budoucnost. Vy byste v současné podobě měření poslechovosti s tisky chtěli
pokračovat?
U tiskových médií nejsou s Mediaprojektem spokojeni. Některé důvody lze označit za racionální, ale většina je spíše v emociální rovině. Rádia mají zájem pokračovat,
ale nejspíše to nebude možné. Proto se Rozhlasová sekce SKMO v současné době zabývá zkoušením telefonického dotazování (CATI), které je v současné době v Evropě u
rozhlasu nejpoužívanější.
Pokud Mediaprojekt skončí, co APSV podnikne?
APSV nic, ale RS SKMO (Rozhlasová sekce Sdružení komunikačních a mediálních organizací) bude pokračovat v otestovaném telefonickém dotazování místo v Mediaprojektu.
Kdy a jak proběhne pilotní průzkum poslechovosti telefonickým dotazováním?
Od prvního dubna poběží pilotní šetření CATI (Median a Stem/Mark), aby bylo možné analyzovat metodiku a porovnat výsledky se stávajícím výzkumem. V létě budou
známy výsledky pilotů na computerové Face to face (CAPI), které testují tisková média. Pak se členové SKMO budou muset rozhodnout, zda budou rozhlasy a tisky pokračovat společně. Když k tomu nedojde, rádia budou připravená zadat od 1.1. 06 svůj vlastní výzkum. Určitě však zůstane zachováno SKMO jako významný subjekt garantující „měnové výzkumy“ pro mediální a reklamní průmysl.
Jaký máte názor na elektronické měření poslechovosti, jehož pilot provedla GfK v loňském roce?
Nějaká forma elektronického měření poslechovosti je určitě budoucností rozhlasového výzkumu. Vzhledem k nákladům to ale není na pořadu dne. Investice do rozhlasové
reklamy se však zvyšují a náklady na nové techniky a technologie se snižují. Až se ty křivky protnou bude ta správná chvíle. V příštích pěti letech se to ale asi
nestane.
To je moc dobře, že nám Náš Milovaný Pan Prezident Profesor toto udělal a stiskl tlačítko start a odstartoval start vysílání. Až budu poslouchat toto rádio Jazzinec, bude mě hřát představa, že Náš Milovaný Pan Prezident Profesor možná poslouchá toto se mnou a že toto rádio hraje férově a ne falešně. Já jsem ten den cítil nějaké tlaky v konečníku, myslel jsem si nejdřív, že se hlásí špenát, co jsem měl k obědu, ale špenát to nebyl – prostřednictvím médií se mi tam dobýval Náš Milovaný Pan Prezident Profesor. Už se těším, až příště učiní něco tak sympaticky lidového a fotogenického, třeba by mohl zase usednout na kombajn, tam mu to posledně moc slušelo, skoro jako na Miss, i v tom trolejbusu byl takový dynamický. A moc se mi líbil i se soby. Ještě nejel na bobové dráze a s ruční drezínou a na vysokém kole, to by byly velmi malebné fotografie. A jestli za dva roky bude prezidenta volit veškerý lid, u urny si jistě každý na ten příjemný tlak v zadním otvůrku vzpomene a férově dá hlas Našemu Milovanému Panu Prezidentovi Profesorovi.
Tomáše Katschnera (baskytara?)myslím znám buď z Letní jazz.dílny K.Velebného ve Frýdlantu, nebo z Konzervatoře J.Ježka. Gratuluju a přeju Radiu Jazzinec hodně úspěchů, ať Vás poslouchá co nejvíc lidí! Ať se daří i trutnovskému festivalu. Srdečně zdraví K.R.
PS: Zájem prezidenta Klause o jazz je dlouhodobý, upřímný a nevím, co na tom někomu může vadit. My muzikanti z toho naopak máme velkou radost!