Nejmenší rádio v Česku měří poslechovost v hospodě

Doba malých lokálních a regionálních stanic je dávno pryč a móda hyperlokálních médií se zatím rozhlasovému trhu vyhýbala. O to víc překvapil vznik minirádia, které začalo před koncem roku vysílat na východ od Brna. Stanice nese název Rádio R a vysílá celkem pro tři vesnice. V budoucnu by ráda pokryla mikroregion. Kdo provozuje nejmenší rádio v České republice a jak vypadá program takové stanice?

Ilustrační foto Shutterstock.com

Ilustrační foto Shutterstock.com

Už když se poprvé objevila na stránkách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zmínka o minikmitočtu Mokrá-Horákov 89,2 MHz / 5 W, který tímto zkoordinovaným výkonem pokrývá tři obce a tedy zhruba 6 000 obyvatel, nikdo si nebyl příliš jistý co by se s takovým kmitočtem dalo dělat a kdo by po něm vlastně mohl toužit. O to větší překvaoení bylo, když o licenci zažádala fyzická osoba s projektem rozhlasové stanice pro mikroregion Rokytnice. Pár měsíců po udělení licence začalo minirádio skutečně vysílat.

Rádio R mělo být původně televize

S Františkem Krpenským, který je jediným vlastníkem a zároveň držitelem licence usedáme v jedné z restaurací u pražského Letenského námestí. Musím přiznat, že na málokoho jsem byl tak zvědavý jako na člověka, který spustil nejmenší rádio v Čechách i na Moravě, Slezsko nevyjímaje. Nebyl jsem si jistý jestli mám čekat bodrého strýce se silným patriotismem k rodné obci, dobrodruha, nebo nadšence.

Původně František Krpenský vůbec neuvažoval o rádiu, ale o televizi. „Říkal jsem si, dělám v televizi už 30 let, mám k tomu blízko a strefil jsem se zrovna do doby, kdy začínala digitalizace,“ popisuje Krpenský co předcházelo vzniku Rádia R. „Šel jsem se zeptat na radu, ale tam mi řekli, že mám smůlu“. Krom začínající digitalizace ho od místní televize ale odradily i ceny vybavení. „Byl jsem se podívat v Klimkovicích ale třeba ceny mikrospoje začínají od sta tisíc korun. A na to moje výplata nestačila“. Na lokální rozhlasovou stanici ale úspory stačily a tak vznikl nápad vytvořit rádio pro mikroregion.

Vybudovat rozhlasovou stanici, ať už vysílá pro sebemenší území, ale přeci jen něco stojí a většinou se tak do podobných mediálních projektů pouštějí buď zkušení vysílatelé, kteří mají silné vlastnické zázemí, nebo nováčci s ještě silnějším investorem za zády. František Krpenský se ale zatím dokázal bez investorů obejít. „Za mnou nestojí žádná banka,“ říká.  “Točím ještě filmy a z toho co jsem si našetřil, financuju rádio.“ Zatím ho tento koníček stál něco kolem 150 tisíc a dalších zhruba dvacet spolkne měsíčně provoz stanice.

radior_morka-horakov_foto-obce

Tak to je ona. Obec s nejmenším rádiem v ČR. (Foto: obec Mokrá-Horákov)

Country, folk, policejní zprávy i gratulace

Program, který Rádio R nabízí posluchačům, zatím příliš bohatý není. Stanice nemá definitivně hotové ani vysílací studio a veškeré vysílání tak jede z odbavovacího systému. Program tvoří mix folku a country společně s několika málo rubrikami, ve kterých posluchači najdou především informace o místním dění. „Teď jsme například začali vysílat oznámení narozenin lidí, kterým je 80 let a víc a posluchači jsou nadšení,“ říká Krpenský.

Do budoucna by měl být program bohatší o pravidelné zpravodajství, počasí, nebo informace, které by měla dodávat městská policie ve Šlapanicích. Jenže zatím nebylo pořádně odkud vysílat. Studio Rádia R ještě není dostavěné a krom toho je v místnosti, ve které se netopí.  I o rozestavěné studio ale Rádio R už málem jednou přišlo. Do vysílací místnosti se totiž omylem probourali dělníci a technika tak skončila pod nánosem prachu.

Do budoucna Rko počítá se dvěma moderátory, s pozicí dramaturga a jednoho redaktora. Všichni budou ale pravděpodobně fungovat jako externisté. Na interní zaměstnance si bude muset Rádio R ještě počkat. Vše závisí na ekonomickém úspěchu stanice.

Rozpočet sbíraný po stovkách

Business plán Rádia R byl původně postaven na kombinaci reklamy a placených informačních služeb, které by stanice poskytovala obecním úřadům. Jenže se začíná ukazovat, že ani to by na pokrytí nákladů nemuselo stačit. Stanice se totiž zatím potýká ze strany inzerentů spíš s nezájmem. „Zatím ještě jedu, ale nevím, jak dlouho vydržím„, říká Krpenský.

Za cenu jedné tisícovky rádio inzerentům nabízí čtyři spoty za den po dobu jednoho měsíce, jenže při malém pokrytí, které stanice má, tato cena inzerenty neláká. Rádio R totiž zatím zasáhne jen něco kolem 6000 obyvatel a to je problém se kterým naráží i u větších místních podnikatelů. Ti sice zájem o reklamu mají ale nejlépe o reklamu celoplošnou. „Chybí jim patriotismus“, říká Krpenský. Ani výroba pořadů pro jednotlivé obce zatím nevypadá příliš růžově. „Všude kam přijdu tak si stěžují, že nemají peníze ani na obecní ples“.

Další možnou finanční nadějí Rádia R je zapojení se do varovného systému SOS SMS. Starší lidé si s mobilem často nerozumějí a tak je zde ideální šance právě pro spojení tohoto systému s rádiem. Starostové okolních obcí prý zájem mají, jenže Rádio R má příliš malý výkon na to aby dotyčné obce zasáhlo. Pan Krpenský tedy uvažuje o možném zvýšení výkonu a po konzultacích na ČTÚ i o změně kóty vysílače.

Po zvýšení výkonu a změně kóty by totiž ze současných tří vesnic zvýšilo pokrytí stanice na celkem 25 obcí a v těch jsou prý i nadšenci, kteří by na provoz rádia přispěli. „Mně stačí, když ta dědina dá pár stovek a alespoň to nejnutnější pokryju,“ počítá Krpenský. „Chytil jsem tu nejhorší dobu. Ale když se chytí jeden, druhej, třetí, tak se ostatní přidají“.

radior_pokryti

Pokrytí Rádia R zatím zahrnuje tři obce.  (zdroj: projekt Rádia R, RRTV.cz)

Problémy začínajícího broadcastera

Zatím co zkušené broadcastery překvapí už málo co, začínající vysílatel se může dostat do problémů téměř na každém kroku. Udělením vysílací licence totiž maraton povinností teprve začíná. „Myslel jsem si, že když od RRTV dostanu licenci“, popisuje František Krpenský, „která je vlastně na základě povolení od ČTÚ tak že to má jakousi návaznost. Jenže přijel měřící vůz ČTÚ a povídají, že prý jsem černý vysílač, jenže vlastně tak úplně černý zase ne když mám tu licenci“.

Stejně tak zrádné může být jednání s autorskými svazy. Těm původně z interních tabulek vypadla pro Rádio R neuvěřitelná částka 38 tisíc měsíčně, a pokud by se panu Krpenskému nepodařilo dohodnout rozumnější cenu, rádio by nemělo šanci vzniknout.

Riziko navýšení poplatků nad Rádiem R ale stále ještě visí. Jakmile by totiž došlo ke zvýšení výkonu vysílače, mohly by autorské organizace chtít přehodnotit smlouvy. Jenže ani při zásahu 25 obcí, místo současných tří, nemá rádio šanci si původně požadované peníze vydělat, takže zvýšení poplatků by pro Rádio R nepochybně bylo likvidační. „Kousek od nás chtěl další člověk rozběhnout místí malé rádio. Ale když zjistil, jaké s tím mám peripetie, tak ztratil odvahu, aby do toho šel“, dodává Krpenský.

Tak trochu komickým problémem Rádia R se ale stal jeho název. Dělí se o něj totiž brněnským internetovým rádiem, které název Radio R používá už několik let. Studentům Masarykovy univerzity, která brněnské Rko provozuje, nabídl František Krpenský spolupráci, ale kdo si nakonec název s magickým R ponechá, zůstává otevřené.

radio-republica-surinam-travelpod_com

Studio malé rozhlasové stanice v Republice Surinam. I z toho se dá vysílat. (foto: travelpod.com)

Hospodské měření poslechovosti

Na otázku kde je hranice za kterou si řekne dost, kašlu na to a zavírám rádio, vrtí František Krpenský hlavou. Má v plánu se od budoucna věnovat Rádiu R naplno, a protože je na něm vidět že je především nadšenec předpokládám, že dokud bude mít odkud vysílat, Rádio R pojede.

Nadšení a odhodlání ale není všechno. Jestli se Rádiu R podaří udržet, to záleží i na příjmech z reklamy a tedy na tom, kolik se Rku podaří přilákat zadavatelů. Jenže zadavatelé většinou chtějí vidět relevantní čísla poslechovosti a ta Rádio R zatím nemá. Stát se součástí Radioprojektu by pro tak malé rádio nemělo smysl a vlastní výzkum přeci jen nějakou tu korunu stojí. Zatím tak František Krpenský počítá poslechovost relativně netradičním způsobem, „Když jdou po ulici, nebo do hospod, tak to je naše zpětná vazba a hodně se dozvíme i od starostů“.

V současné době se pan Krpenský věnuje Rádiu R při zaměstnání, ale říká, že v momentě kdy si na sebe rádio vydělá, bude se věnovat jen jemu. Zatím ovšem naopak rádio ze svých výdělků dotuje on, a pokud by to nestačilo, tak jak říká, „Budu muset něco vymyslet. Ještě nějakou rezervu mám a potom uvidíme. Musím do tebe doby přesvědčit starosty, aby začali přispívat.“

Důvod pro přesvědčování jak starostů, tak inzerentů František Krpenský rozhodně má, Jeho cílem je totiž do budoucna pokrýt vysíláním Rádia R celé Brno východ.

Autor článku:

Komentáře (12)

  1. Jenda

    Je dobrý, když se najde někdo, kdo do toho jde. Tomu člověku držím všechny palce, co mám. Malá rádia mohou být duší regionu. Takovýchto malých comunity station mohlo být donenávna v ČR téměř dalších třicet. Asi chápete, kam mířím. Pokud by se malovýkonné frekvence využívaly smysluplně a nikoli na různé pofidérní projekty rádoby dálničních rádií…

  2. valve

    Souhlasím s panem Jendou (o příspěvek výše) a panu Krpenskému držím palce. V jeho počinu vidím analogii s malými vodním i elektrárnami: zprvu odmítané a bagatelizované, nyní akceptované a užitečné.
    Jako smysluplné vidím zřízení mikrorádia například pro městskou aglomeraci nebo sídliště s určitou výjimečností, která by mohla – díky vysílání – posílit patriotismus nejen posluchačů a poněkud zamíchat „stojatými vodami“ éteru.

  3. UPC

    Není tajemstvím, že v RRTV sedí osoba jménem Pejřil aneb starosta obce Mokrá-Horákov. Plán byl trošku jiný, než je tady prezentováno – zažádat o kmitočet s minivýkonem, ten později navýšit (již bylo zažádáno, ale neprošlo to) a časem to prodat … Jinak rozhodne tato stanice nevysílá těmi 5W, je slyšet i jinam (na průměrně citlivém rádiopřijímači), takže by nebylo marné, kdyby to někdo přeměřil a kreslená mapka by se ukázala jako naprosto zavádějící …

  4. SETI72

    Přijel na něj měřicí vůz ČTÚ?
    HaHaHa, páprdové z telekomunikací v tom mají pěkný bordel.

    Jinak to, aby měl každý mikroregion vlastní FM stanici není dobrý nápad, přesně tak to je v Itálii. Tam má každý roh svoje rádio, a podle toho to tam v eteru taky vypadá :-)

  5. Ivo Rottenberg

    Měření výkonu je poněkud pofidérní, pokud má vysílač výkon jako CB, tak anténou smí vyzářit jen 5 W?!?!?!
    Já věřím, že rádio nějaký čas vydrží, a že to nebude podle dvou etap socialismu:
    1. potíže růstu
    2. růst potíží
    Dozvíme se časem, jak to mělo ve finále být?

  6. Angelic

    Rovněž držím tomuto nadšenci pěsti, i když já osobně bych své vlastní finanční úspory určitě použil jinak, ale tak to je každého věc. Teď je otázkou, zda má rádio reálnou šanci vydělat si samo na sebe.

    1. Jose

      Tak ve světě existují neziskové, ochotnické stanice. To jen u nás máme pouze dva typy, tedy VEŘEJNOPRÁVNÍ to jest ČESKÝ ROZHLAS, který platíme povinně všichni. Ač hraje pouze pro někoho, tedy např. ani jeho některé stanice, třeba WAVE nebo LEONARDO nejsou na FM, zatím co, stanice, pro někoho jiného, tam jsou, třeba RADIOŽURNÁL nebo PRAHA. A pak máme už pouze komerční a to jsou všichni ostatní mimo Český rozhlas. Je to tedy i třeba PROGLAS i když určitě není klasickou stanicí komerční. A stejně jako tato televize http://www.digizone.cz/clanky/leos-ryska-televize-noe-potrebuje-tricet-tisic-darcu/ i PROGLAS využívá svých dárců. I když se o tom veřejně nepíše. Nic méně, my pojem komunitní a nadšenecká prostě na našem FM, neznáme. Stejně jako známe pouze pojmy celoplošné a regionální a neznáme pojmy pro univerzitní města apod. Prostě bývalá socialistická byrokracie, kterou nikdo, nejen neodstranil, ale právě naopak, ještě rozšířil. V každém případě, pokud by jsme pojmy, ochotnická a nadšenecká apod. znali, dalo by se samozřejmě takové stanici, která by byla ochotnická nebo nezisková, amatérská apod. různě zákony ulovit. např. ji osvobodit od poplatků OSA atd. atd. A mohlo by být takových stanic mnoho a mohly by být zajímavé. Ovšem my zde raději vnucujeme povinně REGIONÁLNOST a to i veřejnoprávně i komerčně a dávají se tu frekvence devastátorům a a obludným projektům typů DÁLNICE.

    2. Jose

      oprava – nemělo být ,,…různě zákony ulovit…“, ale samozřejmě ,,…různě zákony, ulevit…“

    3. Barka

      Proglas a Noe jsou podporovány dárci věřícími a od ostatních rádií a TV se naprosto
      odlišují. Nemají reklamy, jsou podporovány komunitou věřících a společnostmi , které
      nedostanou reklamu. Proglas a Noe jsou úplně někde jinde. Také Proglas pro své příznivce rozesílá materiály , atd. Dávat rovnítko mezi komerční stanice, kde jde jen
      o zisk je nesmysl.

    4. Jose

      Nejde o image ani o to, co doopravdy je. Já to chápu, že si ho platí komunita věřících. Tomu rozumím. Ale poukazuji, zdem, na ZÁKON, že u nás žádné komunitní rádio neexistuje. Oficiálně to má statut obyčejné komerční stanice. To jsem chtěl příspěvkem říci. Že si to platí věřící a že to nemá reklamy atd. Je jasné, ale status je obyčejná komerční stanice. Nemá to jiný status, protože jiný status u nás neexistuje, na tuhle pitomost poukazuji. Chápeš ? Jinak nejsou jediní, někdy dávno u nás vysílalo česky ze satelitu HOTBIRD radio TWR z Brna před tím Radio Monako a těm jsem osobně také asi 2x přispěl. Ale oficiálně před zákonem, to byla též komerční stanice, která si na sebe musela vydělat, že jela bez reklamy a z darů je samozřejmé. Ale oficiálně byla komerční. Na tu to zhovadilost poukazuji. MY NEMÁME NEKOMERČNÍ STANICE ! / Mimo ČR, které je veřejnoprávní a platíme ho povinně, všichni./

    5. Barka

      Už tě chápu. Je to opravdu zhovadilost , zařazovat rádio, které funguje na úplně
      jiném principu ,třeba na úroveň KISS. O to, že jsem věřící tady nejde, teda mě, ale
      věci by se měly nazývat pravými jmény, to myslím na ty tupce. Trans world radio má
      a nebo mělo podobný princip. Proglas , i když ho určitě nijak neposloucháš razí
      teorii nenásilného rádia a snaží se třeba o morálku , nebo poučné pořady, ale má to
      tady těžké , když jsme nejateističtější stát. A já osobně obdivuji lidi kolem tohoto
      rádia , jak se snaží na úkor svých světských potřeb se vysílání obětovat. Není to
      rádio pro každého, viz výše, ale před těmito lidmi smekám. Sám pomáhám v jedné
      pidislužbě a rád.

    6. Jose

      No, já tehdy podporoval TWR ne z důvodů náboženství, ale že to bylo první rádio ze satelitu česky. Tehdy žádné ČRo na 23,5°E nebylo a TWR jelo v pohodě z 13,0°E. Dnes už samostatně nevysílají ani snad už ta redakce v Brně neexistuje. Něco z jejich věcí vysílá, mám dojem Proglas a zbytek je součástí nějaké slovenské náboženské stanice, myslím, že se to jmenuje Radio 7 nebo tak nějak. Ale já toto myslím všeobecně. Tedy ne pouze na náboženské záležitosti, ale i na obyčejné světské tedy ateistické atd. Prostě na západě je běžné, že si třeba rádio provozuje i nějaký fotbalový klub nebo třeba nějaká vesnice nebo radnice nějakého města. Nebo nějaká partička studentů od nějaké většinou technicky zaměřené školy atd. Prostě defakto jakákoli komunita. Ovšem to u nás nemáme. My známe pouze komerční. To je ta chyba.

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .